Co to je „Voličský průkaz“

Voličský průkaz je v českém volebním právu průkaz umožňující voliči volit pro většinu voleb kdekoliv na území Česka mimo volební okrsek (obec), kam přísluší podle jeho trvalého pobytu. Volič však může i v případě, že mu byl průkaz vydán, volit ve svém bydlišti (volebním okrsku).

Charakteristika

Voličský průkaz nenahrazuje průkaz totožnosti, a to ani pro účel voleb. Volič tedy musí volební komisi prokázat svou totožnost občanským průkazem nebo cestovním pasem.

V praxi se voličský průkaz používá především pro volbu prezidenta Česka, volby do Poslanecké sněmovny a pro volby do Evropského parlamentu.

Je možné ho využít i pro volby do Senátu a volby do zastupitelstev krajů, praktický význam jeho využití je však malý, protože volič ho může využít jen v obvodě, kde je přihlášen k trvalému pobytu [1] (v případě senátu), resp. v tom samém kraji (v případě krajských voleb)

Co jsou VOLBY :

Volby jsou hlavním mechanismem zastupitelské demokracie, kterým občané vybírají vládnoucí politiky a podílejí se na chodu země.

Občané delegují svého zástupce a předávají mu některé své pravomoci, vybírají jej při hlasování (vhazují volební lístek se jménem kandidáta do urny, nebo na příslušném stroji označí jméno svého kandidáta). Vítěz voleb, většinou jím je zvolená nadpoloviční většina, získá právo rozhodovat o zásadních věcech dotýkajících se všech obyvatel. Praktiky jako gerrymandering však volby dělají nespravedlivé.[1]

V Evropě dlouhodobě dochází k poklesu účasti ve volbách.[2] Bylo by mylné domnívat se, že vysoká účast ve volbách vypovídá o dokonalém demokratickém systému.[zdroj?] Mnohdy je totiž opak pravdou a nejvyšší (vymáhanou) volební účast mají v diktaturách a totalitních režimech.[zdroj?]Povinná volební účast je ale v různých státech. Demokratické volby jsou založené na principu přirozené výměny garnitury u moci bez nutnosti prolévání krve a převratů. Na tom, kolik občanů se aktivně zúčastní voleb, už tolik nezáleží. Volby mohou probíhat i do řady nestátních organizací.

Komunální volby

Komunální volby jsou volby zástupců do menších a malých celků územní samosprávy, tedy do zastupitelstev obcí, měst či městských obvodů v případě měst velkých. Představují uplatnění principu zastupitelské demokracie na nejnižší územně samosprávní úrovni.

Samospráva

Zastupitelstvo obce může jako své pomocné orgány zřídit výbory, přičemž vždy povinně zřizuje dva – finanční a kontrolní. Navíc v případě, že v dané obci žije více než 10 % obyvatel jiné národností než české, i výbor pro národnostní menšiny.

Obecní samospráva rozhoduje např. o opravě chodníků, otevření mateřské školky, má možnost poskytnout nízký pronájem obecních prostor a tím umožní např. zavedení soukromé lékařské ordinace v obci, zajišťuje osvětlení, dopravu do dalších obcí, zřizuje hřiště, autobusové zastávky, podporuje kulturní život v obci tím, že spolupracuje se spolky, pořádá výstavy, plesy.

Nejednoznačné je postavení Zastupitelstva hl. m. Prahy, které vykazuje jak znaky zastupitelstva obce (a např. volby se konají v termínu pro obecní volby), zároveň však vykazuje znaky zastupitelstva kraje (mj. primátor zastupuje město v Asociaci krajů ČR). Pro Prahu neplatí zákon o obcích ani zákon o krajích, město se řídí samostatným zákonem o hl. m. Praze (131/2000 Sb.).

Město je sídelní geograficky vymezený útvar, pro který je charakteristický soubor znaků, jenž jej odlišuje od vesnice. Jsou to především relativní velikosti ve srovnání s vesnicemi, vysoká hustota osídlení, kompaktnost a koncentrace zástavby, typická demografická, sociální a profesní struktura obyvatel (obvykle nepracují v zemědělství, ale naopak v obchodu, průmyslu, službách) a poskytování správních, vzdělávacích, obchodních a kulturních funkcí pro širší okolí.